Třistapadesátka má sice svýn vzhledem i konstrukcí k plnokrevným chopperům opravdu daleko, ale na druhou stranu nemůžeš čekat, že ti za třicet tisíc někdo prodá čtyřtaktní V-twin, který nebude starší než patnáct let a ještě k tomu bude jezdit....

   Historie Jawy s "řidítky do nebe a vidlicí za obzor" se začala psát v roce 1993 a její vývoj z výchozího typu 639 trval pouze několik týdnů, což je ostatně přiměřeně dlouhá doba vzhledem ke změnám, které choperra od jeho základu odlišují.
   Kromě vyšších řidítek, jiné nádrže, blatníků a dalších drobností je největším rozdílem oproti ostatním modelům použití zadního šestnáctipalcového ráfku, který spolu s jiným sedlem zajišťuje snížení zadní části motorky. Opačným vývojem prošel přední ráfek, jehož průměr se z původních 18-ti palců rozrostl na nynějších devatenáct a co se týče jeho šířky, došlo k mírnému zúžení na 3 palce z původní hodnoty 3,25.

Motor, který všichni známe

   Bezstarostnou jízdu zajištuje jak jinak než dvoudobý řadový dvouválec chlazený vzduchem, který se k životu probouzí pouze pomocí našlapování. Než strčíš klíček do spínací skříňky, zapni sytič a párkrát prošlápni páku nanečisto, aby se do karburátoru dostakl benzín. Jestliže máš motorku dobře seřízenou, chytne po prvních pár pokusech a jízda může začít. Než zařadíš první ze čtyř rychlostí, nechej Jawce chvilku na rozechřátí, protože trápit "dvoutakta na studeňáka" není nejlepší řešení.
   Z volnoběžných otáček se dvouválec probouzí poměrně neochotně a svou práci začínají koně jakž takž odvádět v pásmu od tří tisíc. O tisíc otáček výš začíná být cítit nejen nárůst krouťáku, ale také citelný nárůst nepříjemných vibrací do řidítek a stupaček. Přijatelné pásmo otáček se pohybuje kolen čtyř tisíc, ze kterých se dá nejen v pohodě zrychlit, ale hlavně jde o horní mez snesitelnosti vibrací.
   Při sportovnější jizdě musíš držet motor pořád kolem čtyř a půl tisíce, protože jinak ti při řazení nahoru spadnou otáčky do pásma, ze kterého se motor těžko sbírá. Optimální cestovní rychlost při zařazené čtyřce je osmdesát až devadesát kilometrů za hodinu, což není nijak závratné číslo, ale vezmeš-li v úvahu, že jde o choppera, dá se zmíněná skutečnost akceptovat.

Rám s dlouhou historií

   Dvoutaktní "vibrátor" je uložen v dvojitém kolébkovém rámu z ocelových trubek, který je nejen neodmislitelnou součástí každého choppera, ala také drtivé většiny výrobků, které týneckou továrnu opouštějí. Vzhledem ke skutečnosti, že konstrukce třistapadesátky je stará již několik desítek let, nelze se divit jejímu nestabilnímu chování. Při jízdě směrem rovně je vše v pořádku zhruba do osmdesátky a měkčí tlumiče si obstojně poradí i s většími nerovnostmi.
   Při větších rychlostech ale začne motorka docela slušně plavat a nedej bože, aby ti do cesty přišla táhlá zatáčkas nekvalitním povrchem. Ve zmíněné situaci se začne mašina kroutit a i při vydatném úsilí budeš na silnici lítat od pruhu k pruhu. Dalším adrenalinovým zážitkem je projíždění ostrých zatáček, kde se Jawa chodí neméně nervosně a navíc se při větších náklonech do kontaktu s vozovkou dostává centrální stojánek.
   Při troše odvahy a hlavně lepších gumách je však možné zatáčky projíždět celkem svižně a kromě stojánku si škrtnou o asfalt i stupačkou. Co se týče brzd, zdá se mi, že jsou na tom o dost lépe než podvozek. Zadní buben je sice jako většina ostatních dílů dědictvím starých časů, ale svoji funkci splňije a co je hlavní, zablokovat s ní zadní kolo dá docela práci. Přední děrovaný kotouč z šest set čtyřicítky s pozvolným nástupem brzdí docela slušně, ale v krizových situacích je třeba za páku vzít vší silou a zapojit do akce i zmíněný buben.

Pozor na nekvalitní olej

   O spolehlivosti týneckých výrobků jsem slyšel spoustu názorů. Od teorií, že Jawa je nesmrtelná a vydrží všechno, až po přesný opak. Jak už to v životě bývá, pravda je někde uprostřed. U třistapadesátky se spolehlivost odvíjí od dvou základních věcí, za prvé je důležité používat kvalitní olej a za druhé netrápit dvoutakt v letních vedrech. Potom ti motor vydrží kolem 35-tisíc kilometrů a možná i něco víc.
      V opačném případě, což znamená používání známé parodie na mazivo s názvem M2T, nejlépe v kombinacis jízdou "furt plnej" v třicetistupňových vedrech se ti může stát, že motor zadřeš dřív než řekneš "borůvkový koláč". Kromě oleje věnuj pozornost pravidelné údržbě, kterou raději dělej nejméně jednou za rok a vyčisti při ní karburátor, odkarbonuj výfuky, vyměň olej v převodovce, zkontroluj ložiska v kolech a vyměň a vyměň vzduchový filtr. Pro mír a klid v duši můžeš do agregátu vnořit i nové svíčky.
   Když se ti náhodou stane, že zadřeš motor nebo propálíš píst, nemusíš se bát žádné extrémní ceny za generální opravu. Samotný výbrus obou válců i s novými písty by tě měl v servisu vyjít přibližně na dva tisíce a jestliže budeš chtít generálkovat i klikový hřídel a dát do motoru také nové ojnice, měla by tě celá legrace i s výbrusem vajít na zhruba osm tisíc korun.
   Ceny se ale můžou postupem času měnit, protože týnecká manufaktura náhradní díly postupně zdražuje. Při objednávání některých součástek může nepříjemně překvapit jejich dodací lhůta, která například u součástí motoru může trvat od čtrnácti dnů až do čtyř týdnů. Kromě problémů s agregátem při špatné údržbě se u Jawy objevují i problémy s cívkami zapalování VAPE, které mohou způsobit, že ti dvoutakt pojede buď na jeden válec a nebo vůbec. Ani zapalování však není z drahého kraje a nové součástky si výrobce cení na 1400 korun.

Míšin mazlíček

   Svoji Jawu vyrobenou v roce 1997 jsem koupila v červnu letošního roku a podle tachometru měla v této době najeto 12 a půl tisíce kilometrů. Já sama jsem na ní najezdila kolem pěti tisíc a musím říct, že mě třistapadesátka příjemně překvapila svojí spolehlivostí. Jediným problémem, se kterým jsem se setkala, byla porucha přerušovače blinkrů a probíjení elektroinstalace, které jsem vyřešila překrytím baterky kusem gumy v místě, kde se dráty dotýkaly plechu pod sedlem.
   Co se týče jízdních vlastností motorky, žačíná se mi u ní s větším počtem najetých kilametrů a získaných zkušeností chybět výkon a dvakrát nadšená nejsem ani z jejího chování v zatáčkách, které mi nedovolí rychlejší průjezdy. Uvítala bych také nižší sedlo a víc vpředu umístěné stupačky, obojí kvůli pohodlnější pozici.
   Ze začátku mi byly dost nepříjemné vibrace motoru, které se přenáší hlavně do stupaček, ale postupen času jsem si na ně zvykla a brnění nohou mi už přijde jako normální. Vezmu-li v úvahu vzhled, vyměnila bych hlavně zadní úzkou pneumatiku, protože se sériovou gumou Jawa při pohledu zezadu vůbec nevypadá jako chopper. Ale abych jenom nekritisovala, příjemná je spotřeba pohybující se kolem čtyř litrů a nízká hmotnost, kterou jsem ocenila zejména ze začátku, kdy jsem ještě nezvládala otáčení na jedničku a nejednou si lehla.
   Dalším plusem, zejména pro holky, je jednoduchost motorky, ze které vyplývá i snadná údržba. Po celou dobu ježdění na Jawě přidávám do benzínu Castrol T, se kterým jsem spokojená, protože motorka skoro vůbec nekouří. I přes všechny neduhy jsem s ní spokojená, zkrátka je to moje miminko.