Do našeho testu byl tento motocykl zařazen především proto, že jsme na našem trhu nenašli v této kategorii stroj s lepším poměrem mezi cenou a výkonem, než má právě tento model. Již na první pohled je patrné, že tento motocykl, na rozdíl od předchozího modelu, vznikl ze svobodné vůle konstruktérů bez nutnosti zásadních kompromisů. A jestliže přece jenom i zde byly některé menší uplatněny, pak spíše ve výběru značek jednotlivých komponentů než v koncepci, či v konstrukčním řešení. Výsledkem je model, který má vše, co má mít obdobný motocykl v této kategorii, a to za cenu, o které se konkurenci může pouze zdát. I když část komponentů není vlastní konstrukce, ale z dovozu, není to podle našeho názoru na závadu. Naopak, tento systém je běžně praktikován v současném automobilovém průmyslu a umožňuje mít zajímavá a technicky nová řešení co nejdříve.
   Moderní jednoduchý rám s obdélníkových profilů je dostatečně tuhý i v náročnějším terénu. Ukrývá v sobě také motor Honda vyrobený v licenci, avšak na rozdíl od Jawy z Týnce, je zde použit poněkud modernější model s rozvodem OHC. Tento svižný motor dodával motocyklu maximální rychlost v sedě 110 km, což bylo více než u ostatních testovaných modelů. Tvrdší pérování vede výborně stroj na silnicích se zpevněným povrchem a velmi slušně i v terénu, čemuž napomáhá i dobře sladěná centrální jednotka s dostatečným propérováním i velmi dobré univerzální pneumatiky Heidenau. I když litá kola vytvářejí pocit, že jim bude svědčit daleko více silnice než polní cesty se záludnými nerovnostmi, není tomu vždy tak. Nejen, že jsme byli ujištěni, že s nimi můžeme jezdit kudy chceme, ale praxe ukázala, že na rozdíl od značného množství automobilových ráfků z lehkých slitin jsou tyto kola podstatně odolnější a vydržela i ty nejkrkolomnější vyjíždky lesem. Výborné byly i obě kotoučové brzdy, které zkušenějším dovolují především na silnici později brzdit a tím docílit velmi slušných jízdních průměrů v běžném silničním provozu.
   Polokapotáž s krytem nádrže působí sportovním dojmem (nádrž by mohla být uzamykatelná) a vytváří pocit dynamičnosti motocyklu. Přední panel obsahuje obdélníkový světlomet, otáčkoměr, tachometr a kontrolky. Jak otáčkoměr tak i tachometr ukazovaly až neskutečně přesně. Odchylka tachometru byla v nejvyšších rychlostech odlišná od měřícího computeru Sigma i měřením na letmý kilometr maximálně 3 km/hod. A to byl bezkonkurenčně nejlepší výsledek. Zatímco Yamaha v tomto směru zůstala o něco pozadu, přístroje Jawy 125 z Týnce zcela propadly. Ač působily na pohled nejsolidnějším dojmem, v praktických zkouškách se lišily od kontrolního computeru až o 12 km/hod a při určitých teplotách značně kolísaly.
   Řidítka Dandy padnou dobře do rukou. Ovládací prvky mají solidní provedení včetně poloautomatické kontroly ukazatelů změny směru. Snad jediné co lze v této oblasti motocyklu vyčíst jsou zpětná zrcátka. Ta sice vzhledově motocykl vhodně doplňují, ale z hlediska výhledu nejsou ideální, zvláště pro řidiče robustnější postavy.
   To však není žádný problém protože na našem trhu jsou například velmi kvalitní a přitom levná tuzemská zrcátka UNI z ASV Solnice. Ty jsme při této příležitosti otestovali také. Zaujala nás natolik, že o nich píšeme na jiném místě podrobněji.
   Opravdu zrcátka byla to jediné co nám při testech tohoto motocyklu vadilo. Především na silnici se stalo Dandy nejoblíbenější pro naše zkušenější jezdce. Už jeho zvuk působí velmi dobrým dojmem díky perfektně vyladěnému výfuku. Ten ostatně má nejen příjemný zvuk ale i design. Všude, kde jsme byli, působil motocykl stejně jako avantgardní Yamaha značnou pozornost. Reakce na samotný stroj byla takřka vždy pozitivní. Jiné to už bylo s názvem Jawa union. Zatímco skalním patriotům dělalo radost, že je motocykl se znakem Jawa konečně “opět ve hře”, její odpůrci tento název přijímali s rozpaky, které pominuly teprve po bližším seznámení s motocyklem. Dalším velmi důležitým kladem Dandy je levná údržba. Také zde je důsledně uplatňován výborný poměr mezi cenou a užitnými vlastnostmi. Jenom pro zajímavost. Například když “položíte Dandy na bok” a poškodíte plasty, opravdu nemusíte truchlit. Zatímco přední bočnice stojí 384 Kč, zadní pak dokonce pouhých 171 Kč. Brzdové destičky pak můžete pořídit v podnikové prodejně za 74 Kč, blikač pořídíte za 145,50 Kč. I další součásti jsou v podobných cenových relacích.
   Náš test zcela jasně prokázal, že po úspěších slabších modelů Dandy je “stopětadvacítka” opět trefou do černého. Jak již bylo řečeno, je to stroj s vynikajícím poměrem mezi cenou a výkonem. Je také konkurence schopný, což ukazuje značný vývoz především do západní Evropy.
   Zároveň se ale potvrdilo i to, že má tento motocykl velmi mizivou reklamu a že jej při našich toulkách po středočeském a jihočeském kraji blíže prakticky nikdo neznal. A to se domníváme, že je v době, kdy světový trh je relativně přesycen dobrými výrobky, zcela neúnosné. Protože dnes podstatně více než kdy dříve platí, jedna věc je dobrý produkt vyrobit, ale ještě důležitější je dostatečně na něj upozornit.