Jawa představila prototyp svého modelu nazvaného jednoduše 660. Dalo by se říct, že týnecká novinka nenechala nikoho chladným.

   V komentářích v různých internetových diskusích je Jawa 660 buď chválena jako "motocykl, který má konečně úroveň", nebo zkritizována slovy, že "horší už to být nemůže". Možná nejvýstižněji ji (stejně jako celou továrnu Jawa) ohodnotil jeden čtenář portálu idnes.cz: "Na Japonce nemají kvalitou, na Číňany cenou."
   Vytvoření nového modelu je pro Jawu nutností (i když zřejmě ne nezbytnou, protože se nejedná o nosný model firmy). Na konci loňského roku totiž firmě vypršela vyjímka na prodej šestsetpadesátek. Ty poháněl koncepčně starší motor Rotax s karburátorovým plněním, známý z předchozí generace motocyklů BMW F650, který nesplňoval emisní normy. Jawa se tak musela poohlédnout po novém agregátu. Tím se nakonec stal jednoválcový motor Minarelli o objemu 660 ccm, stejný, jaký používá Yamaha do několika modelů v čele s XT, Aprilia do Pegasa, Derbi do Mulhacéna ... S novým agregátem přišla i potřeba konstrukčních zásahů do podvozku, a tak bylo rozhotnuto udělat nový model. Na výstavě Motocykl tak návštěvníci mohli poprvé na živo zřít následovníka řady 650, a to hned ve dvou provedeních - standard, sportovnější s ledkovými blinkry a zadním světlem, a tour s třemi kufry, vyšším plexi a krytem motoru (interní redakční rozlišení).

   O vývoji nové 660 se nám při společném setkání na konci loňského roku zmínil jeden z jednatelů společnosti František Hruška: "Nejspíš na první pohled bude motocykl vypadat jinak než stávající šestsetpadesátka. Budou na něm použity prvky ze všech tří současných modelů 650, které nejspíš zaniknou."
   Hruška tedy vyslovil přání, stihnout představení na Motocyklu 2009 a ještě tento rok uvést motocykly do sériové výroby. První část se zaměstnancům Jawy splnit podařilo, druhá se o rok odkládá. Jak nám na výstavě sdělil obchodní manager Petr Jalovecký, z důvodů nedostatku financí na pokračování vývoje se projekt o rok posouvá. Zájemci o koupi si tak budou muset počkat ještě jednu sezonu.
   I když měl podle Hrušky stroj už na první pohled vypadat jinak, nakonec je hodně podobný předchozímu modelu Dakar. Dělá to zejména výrazný tvar nádrže a použití podobné přední polokapotáže. Model "tour" navíc podědil i kryt motoru. Konstrukční rozdíly ale výrozné jsou.

   Rám musel být přepracován, protože motor Minarelli vyžaduje jiné zavěšení. Stále se ale jená o dvojitý svařenec z ocelových trubek. Velkou změnou prošla i kyvná vidlice. To bývala na Jawách vždy slabina, na Dakarech se dokonce objevila ocelový kyvka s nevzhledně navařenou trubkou pro zesílení. Tentokrát však v Jawě raději sáhli k osvědčenému výrobku italské rámařské společnosti Verlicchi, která spolupracuje například s Moto Morini.
   Ale ani tento krok není zcela "čistý". Při bližším pohledu na kyvku si nejde nevšimnout mohutného mezikusu, na kterém je uchcen brzdový třmen. Běžně bývá záchyt reakce třmenu schován z vnitřní strany kyvky a co nejblíže k třmenu, tady vede až pod kyvku. Je možné, že původně byla kyvná vidlice určena pro motocykly s řetězem na pravé straně a tam, kde je nyní uchycena brzda, mělo být vodítko řetězu. Každopádně to vypadá spíš jako provizorní řešení, ostatně, mluvíme o prototypech.
   Italských komponentů najdete na nové Jawě víc. Kromě zmiňované kyvky a kvalitního motoru Minarelli to jsou například vidlice Paioli, zadní plně (!) nastavitelný tlumič Bitubo nebo brzdy Grimeca. U brzd stojí za zmínku dvoukotoučové provedení předku, trochu překvapivé je použití pevných kotoučů namísto dnes běžných plovoucích.

   V Týnci udělali použitím komponentů renomovaných firem velký krok dopředu. Pořád ale zůstává několik překážek, které brání větší oblibě těchto strojů. Je to například design nebo zpracování.
   Co se týče designu, jde Jawa svou cestou, ze které asi neodbočí. Naštěstí už upustila od používání masivního výfukového tlumiče, ponechala si však kontroverzní "sci-fi" trojokou přední masku, která od dob Dakaru prošla omlazovací a zeštíhlovací kúrou. Diskutabilní zůstává tvar bočních kastlíků. V době, kdy se většina výrobců snaží motocykly stavět maximálně štíhle a boční kryty minimalizuje, Jawa stále dělá tak široké, že například u Dakaru vysloveně překážely.
   Rozum zůstává stát nad prvky z tahokovu, řidítky svařovanými z více částí nebo nad používáním stále těch starých páček (o nějakém štelování si jezdec může nechat zdát). Multifunkční digitální displej je sice módní, ale tento kromě natištěného loga Jawa moc informací navíc nenabídne. Kulaté ručičkové budíky by možná byly stylovější, ale to je otázkou osobních preferencí.
   Největší slabinou je ale zpracování těchto strojů. Sice se jedná o prototypy, ale výstavní! Ty by měly tudíž být špičkově provedené. Tomu ovšem v Jawě moc nedali. Doslova nehezká je povrchová úprava. Černý matný lak na nádrži připomínal nátěr základovkou a efekt "pomerančové kůry" v tomto případě opravdu není vhodný. Samolepky nepřekrýval lak a bublinky pod nimi nevidíte ani na čínských strojích. loga v některých případech vypadala spíš jak vytištěná na inkoustové tiskárně a křivě vystřižená. Takové zpracování opravdu neprodává.
   Prodejní cena zatím není stanovena, podle Petra Jaloveckého by se Jawa chtěla dostat mírně pod cenu konkurenční Yamahy.Zřejmě měl na mysli model XT, se kterým má Jawa společný motor a výfuky. Yamahu XT660R pro rok 2009 pořídíte bez desetikačky za 170 tisíc korun.