V tomto čísle se s vámi podělíme zatím jen o první dojmy z nové třistapadesátky. Hlavně proto, abychom vám mohli zprostředkovat také oficiální studiové fotografie, kterými Jawa své novinky prezentuje. V příštím čísle se pak můžete těšit na druhou část - Jawu 660 Vintage.
   Jízdy proběhly za pochmurného únorového počasí a nutno podotknout hned na úvod, na předprodukčních strojích. Oproti sériovým kusům se ještě nepatrně liší. Následoval rozhovor s výkonným ředitelem Jawy Františkem Hruškou a obchodním managežerem Jiřím Kraftem.

   Ale pěkně popořádku. Motocykly na nás čekají u nově zrekonstruované hlavní vrátnice. Beru menší třistapadesátku OHC, protože jsem na ni opravdu zvědavý. Už od prvních informací a fotek jsem předpokládal, že půjde o subtilnějí stroj, a nemýlil jsem se. Rozměrově připomíná původní dvoudobou třindu a co se výšky sedla týče, 79 cenťáků zvládnou hravě i menší postavy.
   Po rychlé instruktáži přemýšlím, jestli motor uvedu do chodu tlačítkem na pravé straně řadítek, nebo startpákou. Jo, je to klasika u Jaw a tento motor to umožňuje, i když nakopávačka je až příplatkové vybavení. Ostatně doobjednat lze i další tradiční prvky: "Kromě nakopávačky, která vyjde přibližně na pět stovek, nabízíme k tomuto modelu také nosič a padací rám, jenž bude hodně podobný těm z původních třistapadesátek, jen o něco menší," doplňuje Jiří Kraft.
   Vzhledem k bolavým zádům (vždycky mě to chytne v tu nejnevhodnější dobu) volím pohodlí elektrického startéru. Motor chytá na první brknutí a zvukem nezapře jednoválec. Vyrážíme a první, co mě překvapí, je chod převodovky. Při řazení žádné zvedání nohy až k bradě jako u staré třindy, tady je krok krátký a lehký. Někdy až tak lehký, že jsem musel lovit mezi dvojkou a jedničkou, než jsem trefil neutrál.
   Silnice v okolí fabriky často připomínají italskou pizzu, akorát místo čtyř druhů sýra zde naleznete čtyři druhy povrchů, ještě než stihnete zaklapnout plexi u helmy. Ale co, podvozek nové Jawy je pohodlný a hravě si pohrává jak s kostkami, tak i nejrůznějšími výmoly, což kvitují především moje bederní obratle. Do města to bude určitě velká pohoda. Ovšem sportovnější zážitky v táhlejších zatáčkách nečekejte, tam tlumiče zřejmě moc nepřesvědčí.
   Třistapadesátka OHC splňuje Euro 4, což mimo jiné znamená také vybavení ABS. Možná vás zaskočí fakt, že zadní kolo brzdí bubnová brzda. Vysvětlení má opět Jiří Kraft: "Podle této normy musí být ABS minimálně na předním kole, což tento motocykl splňuje. Zadní kolo brzdovým asistentem nedisponuje."
   Při vyjížďce jsme se do žádné krizovky nedostali, takže účinnost brzd zatím hodnotit nechci. Nicméně, ve standardních situacích se dávkují bezproblémově. Snad jen páčku (stejně jako páčku spojky) bych bral blíž k řidítkům. Nastavitelné páčky ale nečekejte, toto je rozpočtovka, která má oslovit jak vzhledem, tak především cenou. To už se ale vracíme do továrny a usedáme ke stolu v nové zasedačce. Společnost nám dělají zmínění pánové, dvě týnecké novinky a řada sportovních trofejí a fotek bývalých modelů. Historie firmy je bohatá, o čemž se přesvědčíme ještě později ve čtvrtém patře.

  Nástupce legendárních dvoutaktů

   Začínám jednoduchým dotazem, proč 350 OHC, když motor má objem 394 kubíků? "Je to sice fakticky čtyřstovka, ale my ji bereme jako takového nástupce dvoudobé třistapadesátky. Takže částečně vycházíme z historie a částečně ji chceme vyčlenit z kategorie čtyřstovek, která obsahuje spíše sportovnější a výkonnější stroje," vysvětluje Jiří Kraft.
   Znamená to tedy, že by Jawa skončila s výrobou dvoudobé třistapadesátky? Takvou úvahu okamžitě vyvrací Františe Hruška: "Základ výroby stále tvoří dvoudobá Jawa 350 a náhradní díly, které se vyváží hlavně na Kubu a do dalších latinskoamerických zemí. To je přibližně 75 procent naší produkce. Dalších patnáct procent jsou domácí a evropské trhy, na které dodáváme především šestsetšedesátku. Zbylých deset procent tvoří kovovýroba pro renomované firmy, jako je například Rotax nebo HATZ." Dodejme, že loni Jawa vyrobila 1200 motocyklů, z nichž 1069 putovalo za oceán.
   Takže záměrem bylo najít nástupce za dvoutakt na domácí a západní trhy. Jak tento motocykl vznikl? "Je vyrobený ve spolupráci se Shinerayem. Náš je design, oni k němu dodali techniku splňující Euro 4. Motocykl je normálně homologovaný jako Jawa, což je i uvedeno v technické průkazu, na rozdíl od jiných společností, které podobný motocykl prodávají v Evropě. Pro nás je nejdůležitější myšlenka, že se to neprodává jako Shineray, ale jako Jawa, s homologací Jawa a garancí fabriky Jawa," vysvětluje ředitel Hruška.
   Právě Euro 4 je pro našeho výrobce největším strašákem. Jak se dál dozvídáme, jen vytvoření vlastního ABS by přišlo na takové peníze, které by z hotových motocyklů dělaly drahé neprodejné stroje. Proto v Jawě sáhli po prověřené technice čínského výrobce.
   Padá tedy otázka na cenu. "Dostali jsme se na zaváděcí cenu 99.930 Kč," říká obchodní manažer Kraft. Pod sto tisíc, to je výzva. Srovnávat techniku Jawy třeba s KTM 390 nebo Hondou CRF250 by bylo zavádějící, faktem je, že stroje renomovaných značek a podobné kubatury se cenově pohybují přibližně o padesát tisíc výš.
   Veřejnost se s oběma novinkami může seznámit již teď na veletrzích Motocykl (všechny modely) a Motosalon (pouze 350 OHC), kde se Jawa prezentuje prostřednictvím svých prodejců.

Petr Pour, ČMN 2. březen 2017