Český podvozek Jawa s postranním vozíkem Velorex a rakouským jednoválcem Rotax – to je cenový trhák mezi 27 koňovými sidecary.

   Vše začíná startovací procedurou, při které se pěkně zpotíte. Rada Reinera Wendela, který Jawy Rotax přestavuje na Sidecary, nebyla zprvu přijata dostatečně vážně. „Nakopávačku nejdříve několikrát prošlápnout bez zapnutého zapalování“, říká prodejce z Berlína. „Se sytičem, ale bez plynu naskakuje studený jednoválec okamžitě.“
   Jako trest může napoprvé přijít uklouznutí. Ale pak se vám rakouský jednoválec odmění nepřeslechnutelným zvukem. Později, po několika stech najetých kilometrech a mnoha stresujích pokusech o nastartování, tomu nicméně přijdete na kloub.
   Původně je dvojitý rám osazen dvoudobou 350-kou od Jawy. Tento žíznivý a nestabilní agregát byl pro berlínského prodejce trnem v oku, stejně jako britskému dovozci Jawy. Ten také první dostal nápad, jednoválcovou pětistovku Rotax zastavět do dvojitého rámu. Angličané nechtěli čekat, až češi samo vyvinou čtyřtaktní motor. Sice to bylo slíbeno již před několika lety, ale zatím se nic neděje.
   Rotax je naproti tomu s dodávkou čtyřtaktu hned po ruce. Navíc je tato pětistovka, používaná v krosových a enduro strojích, známá pro svoji robustnost a odolnost. Čtyřventilový motor s nahoře umístěnou vačkovou hřídelí poháněnou ozubeným řemenem pasuje jako ulitý do jawáckého rámu.
   Pro Reinera Wendela bylo zřejmé, že česko-rakouské díly jsou velmi vhodné jako základ pro cenově dostupný sidecar. Jeho příspěvek v tomto mezinárodním projektu se neomezuje jen na připojení československého postranního vozíku Velorex 562. Vzhleden k tomu, že teleskopická vidlice není z důvodu malé stability a velké prodlevy není vhodná pro provoz s postranním vozíkem, nahradil tento díl kyvnou vidlicí vlastní konstrukce se dvěma tlumícími a pružícími jednotkami od Koni.
   Slabou bubnovou brzdu, která je přetížená již při jizdě sólo, nahradil jednou kotoučovou brzdou pocházejí od MZ. Východoněmecká firma ji nakupuje v Itálii u Bremba a pouze lepí na brdový třmen svoje foremní logo. Kdo si myslí, že takový mišmaš na motocyklu nebude slušně fungovat, je v případě sidecaru Wendel-Rotax na omylu.
   „Ujetých i více jak 50.000 km bez významných závad není v okruhu mých zákazníků nic vyjímečného“, dodává berlíňan. Po několikahodinové jízdě po stální silnici je jasné, jak solidní tento sidecar je. Samozřejmě nemůžeme brát stejná měřítka jako na moderní sidecary za 30.000 marek. Konečně tento 27-mikoňový sidecar stojí pouze 10.900 marek. A to je v této kategorii pozoruhodně nízká cena. Pravá zábava začíná, když vyjedete na okresky. I když odpružení motocyklu se zdá celkově tvrdé. Lodička je oproti tomu komfortně odpružená. Kolo přívěsného vozíku je vedeno krátkou vlečenou vidlicí, tlumič Koni se s nerovnostmi dobře vyrovnává.
   Lodník nicméně musí přijmout určité nástrahy. Velký spolujezdec si nemá šanci pohodlně natáhnout nohy, neboť postraní vozík Velorex je opravdu neobvykle krátký. Kompenzací za nepohodlný posaz je vysoké plexi výborně chránící před větrem a deštěm. I přesto musí být cestující odvážný. Rozchod jízdní soupravy je ve skutečnosti tak malý, že spolujezdec s lodičkou v pravotočivých zatáčkách často plují vzduchem. Kromě toho buší jadrný jednoválec v blízkosti levého ucha tak, že spolujezdec musí mít opravněný strach o svůj sluch.
   Jezdec se na druhou stranu cítí opravdu dobře. Snad jen vnímaví jedinci, i přesto, že je motor vybaven vyvažovacím hřídelem, můžou pociťovat zbytkové vybrace.
   Alpský silák se svými 27 koňmi zanechává velmi živý dojem. Pevně sešroubovaný s rámem, předává své zbytkové vibrace nefiltrovaně dále do řidítek. Od asi 5000 otáček jsou tyto vibrace jednoznačně patrné. Proto a nejen pro to, když dochází zásoba paliva, přichází zastávka na tankování velmi vhod. Maximální rychlost 108 km/h je omezena připojeným postrannním vozíkem, spolujezdec už není vetší přítěží.
   No, ale pokud jde o zrychlení, pak jedete z místa za 19 vteřin stokilometrovou na státních silnicích povolenou rychlostí. To bohatě stačí k proplování běžným provozem. Ale tedy pouze pokud se nebojíte motoru pořádně naložit.Otáčky kolem 8000/min jsou u tohoto sidecaru poměrně časté.
   I přesto zůstává spotřeba stále příznivá. Během testu byla 7,4 litru olovnatého benzínu Super na 100 km. A to četně jedné 150 km dlouhé etapy po dálnici. Tam je plný plyn to jediné správné. Přesto zůstává sidecar vklíněný mezi kamiony. Takže pokud to není nutné, je vhodné se jízdě po dálnici vyhnout.
   Ve svém živlu, na malých vedlejších silnicích, ohromil sidecar svojí lehkou ovladatelností. Není zde ani nepříjemné kmitání řidítek, které se vyskytuje u mnohem dražších sidecarů, kde vystraší především při maximálních rychlostech. Jede krásně rovně a smyk v levotočivých zatáčkách je snadno korigovatelný. Spolujezdec se ale musí mít v těsných zatáčkách na pozoru – nespoutaná nedotáčivá trojkolka Wendel. V takovýchto extrémních situacích, může pilot své nebezpečí přesně dávkovat.
   Opravdovou pochvalu zaslouží přední kotoučová brzda, která si z hmotností kolem 400 kg včetně jezdce a spolujezdce hravě poradí. Bubnová brzda vzadu a na postranním vozíku pomáhají spíše okrajově. Neuvěřitelně dlouhý a tenký bowden předává příkazy brzdového pedálu k brzdě postranního vozíku jen nedokonale.
   Při takových solidních kvalitách je třetí kolo opravdu zajímavé pro zimní jezdce. Kdo chce více pohodlí a výkonu, musí se smířit s vyšší cenou, než jakou utratí za cenový trhák od Wendela.