Když už bylo jasné, že letitá produkce dvoudobých třistapadesátek Jawa skončí, hledala se náhrada. V roce 2003 se rozhodlo o výrobě čtyřdobých jednoválců s motorem 650 cm3 a světlo světa spatřily na tomto základě hned tři rozdílné modely.

  Není snad druhá taková motocyklová fabrika, jejíž výrobní úspěchy a neúspěchy bychom vnímali tak osobně a emocionálně, jako je týnecká Jawa. A tak, i když dnes jezdíme převážně na jiných značkách, Jawa zůstala stále dál v našem srdci. Proto tak pozorně sledujeme každý pokus vrátit ji na výsluní a znovu prožíváme zklamání, když se to třeba nepodaří. V dnešním světě moderních technologií a drahého vývoje, materiálů, o nichž se nám před pár lety nesnilo, jde o hodně těžký úkol. A přiznejme si, ve výrobním skanzenu, který najdete na břehu Sázavy, je to úkol téměř nadlidský. Každý model, který vypadá trochu k světu, je malým vítězstvím. Teď jen, aby se řady pamětníků a snílků netenčily, aby si znovu vsadili na práci českých rukou. Jejich pověst sice hodně za minulá desetiletí utrpěla, jenže jsme ochotní mnohé odpustit.

   V roce 1991 sjel z výrobních pásů Jawy model 640, v té době poslední v řadě dvoudobých třistapadesátek. Svět ovšem byl už úplně někde jinde. Utekl nám, i když právě model 640 se očividně povedl. Pak už jsme jen léta čekali, co bude dál. V únoru 2003 Jawa odtajnila novinku se čtyřdobým motorem. Jako základ zvolila starší kapalinou chlazený karburátorový jednoválec Rotax. Motor vyzkoušený, kvalitní, výkonný, ale přiznejme si, v té době už poněkud zastaralý. Rozhodující byla nejspíš cena nákupu. Ale na druhou stranu, stejné motory odebírala od Rotaxu i italská Aprilia nebo německé BMW. Už na začátku však bylo jasné, že se tento čtyřventil 2x OHC dlouho ve výrobě neudrží, evropské ekologické standardy se každým rokem vzdalovaly. Ovšem pro nás to každopádně znamenalo novou kvalitu a novou naději. Pod projektem byl podepsán Václav Král, což bylo přijímáno s uspokojením, a i když musel často vycházet ze starších skladových dílů, vznikl docela zajímavý motocykl, později označený jako Classic. Hodně součástí bylo totiž klasicky jawských, nádrží nebo barvou počínaje. Modelu dominoval výrazný velký chladič, drátěný výplet a velká kotoučová přední brzda. Trochu se však od začátku diskutovalo o tom, zda se k chopperu s nízkým a pohodlným sedlem hodí kapalinou chlazený jednoválec, který poněkud rušil klasické linie stroje. Ale první šestsetpadesátka byla na světě a o pár měsíců později se dostala i do výroby. Kritika se nejvíc opírala o kvalitu dílenského zpracování, za mnohé svary by se možná styděli i učni prvního ročníku, také lícování plastů pokulhávalo. Motor však chválili všichni, byl spolehlivý a měl slušný zátah.

   Výhodou byl jediný klíček, tedy do zapalování, k zamykání i k nádrži, což předtím nebývalo v Týnci zvykem. Dva zadní tlumiče podtrhávaly klasický design a my jsme se už začínali těšit na druhý model, o němž jsme věděli, že bude univerzálnější, že se snad vyvaruje začátečnických chyb a že díky střízlivému nestárnoucímu designu bude pro Jawu daleko větším přínosem. A tak jsme brzy, tedy na výstavě Intermot 2004, poznali práci designéra Ivana Dlabače, model Style. Model Bizon, který předcházel, se v prodeji nakonec neobjevil. Style 650 zaujal novými prvky, k rychloměru přibyl i otáčkoměr, svisle umístěný chladič už tolik netrčel a byl navíc vylepšen o elegantní plastový kryt, přecházející do nádrže. Nový byl trubkový rám, dvojice pružicích jednotek zůstala zachována. Názory na mohutnou dvojitou koncovku výfuku však nebyly jednoznačné. Roadster měl rovněž drátěný výplet a kotoučové brzdy.

   Svou univerzálností byl o pořádný kus cesty dál než předchozí Classic, dokonce se dá říci, že svou kvalitou a moderním designem příjemně překvapil. V roce 2006 přišlo na scénu enduro Dakar. Možná právě pro tento model byl motor Rotax nejpoužitelnější. Vkrádala se otázka, proč Jawa nevyjela napoprvé právě s tímto strojem. U inspirace jména Dakar stál nepřímo také člen naší redakce, Jaroslav Šíma. S malou stopětadvacítkou Jawa Dakar totiž dorazil při své hrdinské anabázi až do senegalského Dakaru a manažeři Jawy vsadili na to, že Jarda stejným způsobem pokřtí i větší šestsetpadesátku. A on tuto výzvu přijal. Dakar se osvědčil, i když jsme měli zprvu výhrady k neendurovému chování jinak velmi vysokého Dakaru. Osvědčený design modelu Style byl zachován, jen vpředu jste našli dvojitou kotoučovou brzdu a použití zadní centrální jednotky s přepákováním posunulo motocykl o něco dál. Charakteristický byl potom ostře řezaný přední štítek se třemi čočkami reflektorů. Chováním motocykl malinko připomínal rovněž jednoválcového Biga. Další vylepšení přicházelo během výroby.

Jak to vidí majitelé

  No ano, vždycky nám udělá radost, když se o Jawě píše hezky. A takové příspěvky nám tentokrát chodily: „České značce se rozhodně podařilo navázat na to dobré, co ji v minulosti dostalo na výsluní. Mohutnost motocyklu podtrhuje jeho originální vzhled. Jawa 650 Style je velmi dobře odlišitelná od motocyklů jiných značek a pozornost vzbuzuje nejen za hranicemi, ale i doma. Jen málokdy není zastavení před supermarketem provázeno dotazy motorkářů, současných, minulých či potenciálních.

   Zvláště oceňuji pohodlí – přirozený posez, umožňující realizovat skutečně dálkové jízdy. Loni jsem zvládl trasu Poděbrady–Sicílie za km. Nejdál jsem se s Jawou 650 podíval v roce 2007 do Slovinska, o rok později do Andorry a Španělska a v roce 2009 do Švýcarska. V pravidelných výjezdech za hranice hodlám i nadále pokračovat. Nikdy se mi nestalo, že bych v cizině zůstal stát pro poruchu. Ale musím přiznat, že před každou delší jízdou se vždy provede běžná kontrola, promazání a hlavně se ubezpečím, že opravdu vezu žárovky, lanka a rezervní duše. I když jsem kromě výměny jedné žárovky v cizině opravy neprováděl, jsem starší generace, a tak s sebou vezu pro strýčka Příhodu sadu dílů.“Kdybychom však nenašli nějaké mouchy, mohlo by to přece jen ohrozit důvěru k článku: „Po dvou letech provozu jsem zůstal bez jakékoli výstrahy stát. Příčinou byl vadný akumulátor. No a v říjnu 2009 před delší jízdou jsem na měřáku zjistil, že další akumulátor má na kahánku. A dále problém, který člověka nezastaví, ale rozhodně otráví, je, že za pět let mi 2x – vždy v cizině – odešla převodka náhonu tachometru. Zde si troufnu tvrdit, že Jawa zvolila dost nešťastné mechanické řešení.“ To ale nejsou příliš velké závady, co říkáte? Tak ještě jeden příspěvek: „Jawa měla šťastnou ruku při výběru dodavatelů komponent na model Style, tedy až na dvě výjimky – reflektor a tachometr. Tyto dvě součástky musely být reklamovány. Velmi solidní je i spotřeba, která na dlouhých trasách překračuje při rozumné, a přitom velmi svižné jízdě jen výjimečně hranici 4,2 l/100 km, a to kupodivu i při jízdě se spolujezdcem. Chcete-li disponovat motocyklem originálního vzhledu, spolehlivým, trvanlivým a úsporným, pak vám model Style mohu doporučit...“

Miloš Adam, 56 let, Olomouc
  Jawa 650 Classic: motocykl jsem si pořídil v dubnu 2005. Výběr byl jasný - klasická jawácká barva a chromové boky nádrže. Nákup byl trochu jak srdeční záležitostí, tak i chladnou kalkulací (jednoduchý stroj, který má velmi kvalitní pohonnou jednotku, hodně rozumné provozní náklady) s cílem používat motorku, jak jsem byl dosud zvyklý. Chtěl jsem stroj pro denní ježdění po silnicích, aby se mi maximálně pohodlně sedělo, za jízdy mám potřebu „se kochat“. Tedy přes týden do práce cca 25 km, přes víkendy trošku delší výlety a o dovolené za hranice. Tomu byl výběr podřízen.

Jiří Kraft, 54 let, Poděbrady
  Jawa 650 Style: motocykl jsem zakoupil přímo ve výrobním závodě podniku Jawa v Týnci nad Sázavou a svého rozhodnutí vrátit se od vynikajícího japonského stroje Kawasaki k domácí značce jsem nikdy nelitoval. V současnosti má tento stroj najeto více než 75 000 km a projel prakticky celou Evropu bez jakýchkoli poruch. „Stylka“ je robustní konstrukce a je prakticky nezničitelná. Vždyť po pěti letech provozu se dá jen těžko odlišit od těch, které právě sjely z výrobní linky. Zcela nedotčeny jsou nejen chromy, ale i lakované části motocyklu a s výjimkou řetězové sady, pneumatik a brzdového obložení je na stroji od poslední servisní prohlídky vše zcela původní.

Jaroslav Šíma, 53 let, Čelákovice
  Jawa 650 Dakar: co říci k zapůjčené Jawě, která mě mimo Dakar dovezla také do Mali, Burkiny Faso, několikrát překonala Alpy, aby mě nakonec těsně před koncem testu na 40 000 km srazilo auto na kruháči v rodné Uhříněvsi? Nečekejte tedy, že ji budu pomlouvat. Známý problém s rozpleteným zadním kolem při dojezdu do Senegalu jsem si způsobil sám změnou rozměru ráfku a mimo výměnu destiček, řetězu a několika žárovek nezazlobil ani motor Rotax, ani podvozek týnecké Jawy. Náročné cesty ve dvou a navíc s brašnami Lojzo zdolávala Jawa s ideální spotřebou necelých šest litrů a případný servis (výměna oleje, filtrů a pneu) zvládal i senegalský servis pana Wadeho.