Pratetou všech je stará Honda CB125, i když to někdo z nich možná nepřizná. Motor je prozradí. Tento jednoválec je nejspíše nejrozšířenějším motorem své třídy na světě. Takže k věci: následující řádky patří velké "šou" malých kubatur. HONDA CLR125 CITY FLY, JAWA DANDY 125 A SIAMOTO GECO 125 přitom dohromady nestojí více než většina čtyřválcových šestistovek.

   Právě jejich cena byla měřítkem při výběru do testu. Naše trojice ovšem není vyčerpávající nabídkou čtyřdobých motocyklů 125 ccm do 100.000 Kč v České republice, protože se nám nepodařilo z organizačních důvodů zajistit ještě zbývající dvě značky. K nim bychom se rádi v podobném srovnání vrátili později.
   Domácí výrobce je tentokrát zastoupen starším modelem Dandy 125, protože jeho čerstvou novinku Travel 125 s motorm OHC jsme vám představili v předminulém čísle SUPERMOTA.

   Když už jsme u Jawy, dejme jí jako domácí značce přednost a pusťme se do prohlídky. Je potěšující, že navzdory blízkosti CLR125 největšího výrobce, se "dandyna" nemusí stydět. Koncepčně je totiž minimálně na stejné úrovni jako Hondy City Fly. Její podvozek je dokonce vybaven zadní hydraulickou kotoučovou brzdou, kterou byste v zadních kolech Hondy i Siamota hledali marně. Jawě nechybí pevná plastová polokapotáž, navazující na plastový překryv palivové nádrže, která je stejná jako u modelů Robby. Při přemýšlení, do jaké kategorie Dandy 125 zařadit, nám pomohou fotografie starších strojů vyráběných ještě v jihočeských Vodňanech. Na bocích podsedlových plastů býval nápis "Funfaktor 125 FFX". Jawa 125 Dandy je opravdu funbike - litá třípaprsková kola z lehkých slitin, částečné kapotování a vysoké zdvihy odpružení, tedy střih stroje do města a pro volný čas.
   Čtyřdobý, vzduchem chlazený jednoválcový motor s ventilovým rozvodem OHC je stejný, jaký se letos nastěhoval do podvozku Travelu 125. Jedná se tedy o agregát o Honda licenčně vyráběný čínskou továrnou CPI. Myslím si, že případné obavy z původu motoru jsou liché. Tenhle jednoválec má pověst, kterou by mu mohla závidět řada mnouhem "dospělejších" motorů. K jeho přednostem patří vedle příznivé ceny i střídmá spotřeba paliva a především odolnost vůči různému zacházení. Vzhledem k malému objemu konstruktéři automaticky počítali s dlouhodobým provozem v režimu největšího zatížení a stroj je tak patřičně dimensován.
   Podvozek "dandyny" vychází ze starší padesátky a je pro potřeby silnějšího motoru odpovídajícím způsobem vyztužen. Z výrobních důvodů jšak nemohl být "natažen", a tak to není vedle Hondy a Siamota žádný obr. To rozesmutní vyšší postavy, které se tak lépe cítí za řidítky City Fly nebo Geca. Limitujícím faktorem stavby Dandy 125 jsou prolisy plastové kapotáže v místě jezdcových kolen. Dědictvím padesátky je také úzká zadní pneumatika - vysvětlujte šestnáctiletému divochovi, že šíře zadní gumy motorku nedělá...
   Mnohem větší radost vám udělá kompletní přístrojový panel s otáčkoměrem, rychloměrem a řadou nezbytných kontrolek. Řidítka jsou uložena v silentblocích, ale jak se později ukáže, v příliš měkkých, takže zejména při brzdění mění řidítka příliš svou polohu a to není příjemné. Vylepšit by zasloužil i pohotovostní samosklopný stojánek, tohle už se přece nenosí. To ovšem platí i pro tebe, Geco!

   Siamoto se dováží z Itálie, ale velká část dílů (minimálně ty označené výrobcem) pochází z Asie. Konstrukce jednoválcového motoru zase napovídá, že i zde byla vzorem letitá psvědčená Honda, i když je nutné přiznat, že použitím čtyřventilového rozvodu OHC je motor Siamota nejmodernější z testovaných motocyklů. Jeho "papírové" parametry tomu ovšem nenasvědčují a v provozu má jednoválec na práci nejvyšší hmotnost z našich stopětadvacítek.
   Geco 125 v žádném případě nevypadá na svou skutečnou kubaturu - na rozdíl od poměrně subtilní Jawy. Proporce tohoto chopperu s širokou nádrží a trojicí světlometů před vysokými řidítky podporuje až přehnané množství chromovaných trubkových rámů, chránících stroj při pádu a připravených pro zavazadla. Pravou stranu zdobí dvojice tlumičů výfuku. Jezdec i spolujezdec mají pro své nohy namísto stupaček přichystány cruiserové podlážky. Zvláštností je jednoduchý analogový rychloměr s digitální indikací zařazeného převodu. Tuhle věcičku má například BMW za příplatek... Podobně to je s hlavním stojanem, který i Jawa nabízí jen v nadstandardu. Zato ten pohotovostní, který se sám sklápí a ze sedla jde bezpečně vyklopit jen po dlouhém tréningu, by zasloužil pozlatit a vyhodit. Pro naše chromované padací rámy je to věru nebezpečná věc.
   Jezdec má k dispozici pohodlné sedlo a trojúhelník řidítka, sedlo stupačky vyhoví i vyšším postavám. To neplatí pro spojujezdce, který má nohy příliš pokrčené a ani sedátko neláká k dlouhým výletům ve dvou. Ostatně objem motoru k tomu také nevybízí. Ještě že se vzadu můžete opřít o opěrku. Z tohoto hlediska není příliš použitelná ani Jawa Dandy 125. Nejlépe se společník cítí na dospělé Hondě CLR. Dynamiky jízdy ale ve dvou utrpí pokaždé stejně.

   Hondu CLR 125 City Fly už znáte z loňska. Tahle moucha přináší do malé kubatury nápad velkého jednoválce SLR 650. Enduro skřížené s roadsterem má své kouzlo a hlavně fantasticky funguje, přesně tak, jak by městská moucha fungovat měla. Její jednoválcový motor už něco pamatuje, ale podvozek je moderní konstrukce. Zadní centrální odpružení má dokonce i možnost regulace předpětí (Siamoto také, ale chopper má dva klasické tlumiče). Však také odpružení a nakonec i jízdní vlastnosti tohoto podvozku patří k nejsilnějším stránkám Hondy, kterými překonává své protivníky.
   Hondy díky dlouhému sedlu a pod něj vyvedenému výfuku nabízí dostatek prostoru i spolujezdci, přičemž samotný řidič má příjemný posaz, známý z větších cestovních endur. Nohy nejsou příliš pokrčeny a na vašich rukou na širokých řidítkách je díky vzpřímeným zádům jen minimun zátěže.
   Přístrojovému panelu možná trochu chybí otáčkoměr, zbytek připomíná spíše cestovní stroje než endura. To samé ostatně platí i pro chromovaný světlomet s blikači anebo pro elegantní koncovou svítilnu. City Fly je městem přetvořený mutant, ale má švih.

   Pro spuštění svých jednoduchých čtyřdobých jednoválců mají všechny stroje elektrický spouštěč, jištěný s vyjímkou Hondy nožní pákou. Mouše se důvěřuje, ale u jediné musíte složitě hledat levou rukou táhlo sytiče přímo na karburátoru pod nádrží. Jawa i Siamoto má sytič vytažený k řidítkům. V ovládání spojky není mezi našimi motocykly žádný rozdíl, zato v řazení už ano. Honda i Jawa jsou si podobné - celkem krátký a přesný chod bez zbytečných zvuků. Siamotojde do cruiserových extrémů a nabízí dvouramennou chromovanou řadící páku. Super, ale ty vůle jsou k zbláznění! Indikátor rychlostí poslušně přeskakuje, ale neutrál najdete až po chvíli námahy. V tom vám příliš nepomůže ani slabě svítící kontrolka. Navíc motor nelze spouštět přes spojku při zařazené rychlosti, takže ten neutrál prostě najít musíte.
   Jawa i Siamoto mají docela pěkný zvuk. Honda jen šeptá a na povely plynu odpovídá jaksi sterilně. Dandy má karburátor s akcelerační vstřikovací pumpou, ale ani to jí nezabrání, abyste ji prudkým otevřením šoupátka nepřivedli k mrtvici. V tomto ohledu je Siamoto pohotové, i když kvůli své hmotnosti a nižšímu výkonu zůstává ve zrychlení outsiderem. Velkým překvapením je Jawa, která je nejrychlejší. Honda jí stačí díky lepšímu podvozku. Za řidítky CLR si připadáte jako na supermotardu. Ve městě jste jednoznačně nedostižní a navíc nejméně trpíte vibracemi. Ty potrápí jezdce na Jawě mravenčením ve stupačkách, ale jasným favoritem je v tomto směru Siamoto Geco, které je ve vysokých otáčkách vysloveně otravné. S tímto cruiserem si prostě nezezávodíte. Nepodpoří vás v tom totiž ani jankovité odpruženíse slabým tlumením zadního kola. Naopak dobrá a nejlepší z testovaných je přední brzda Geca. Má sice málo zřetelné dávkování, ale velký účinek. Pravý opak je přední brzda Hondy se skvělou kontrolou, ale na to, že z vás CLR chvílemi dělá supermotardového jezdce, má nevalný účinek. V tomto ohledu jsou lepší brzdy Jawy. Celkově pojato jsou ale brzdy všech strojů bezpečné.

   Odpružení Jawy je průměrné, nemá výrazné slabiny, ale také přednosti. Nejlépe je na tom Honda CLR, stejně jako v městském provozu. Zde je na tom dobře i Jawa, ale chvílemi máte pocit, jako by měla namontovaný tlumič řízení. Možná, že jsou za tím ložiska řízení.
   Vydáte-li se na delší výlet, omezuje vás malá nádrž Jawy na šest a půl litru benzínu. Při průměrných spotřebách těchto motorů kolem tří a půl litru na sto kilometrů jízdy jen velmi nepravděpodobně ujedete bez tankování 200 km. Honda si sebou může vézt 12 l a Siamoto dokonce 14 l benzínu. Na Gecu si své malé zavazadlo o pěti kilogramech můžete připevnit na zadní nosič. Podobně je na tom Honda. Jawa svůj trubkový nosič nabízí jen jako příplatkovou výbavu, takže se potáhnete s batohem. Ještě že má SUPERMOTO takové pěkné "báglíky"...
   A co dáte pod sedlo? Nejlépe pochodíte u Siamota, kde vás čeká nářadí a malý prostor na drobnosti. celá plastová schránka je vyjímatelná a pod ní je přístup k elektroinstalaci. Jawa má pod sedlem nářadí a před zadním docela nevzhledným hranatým světlem je místo pro lékárnu nebo duši. Honda vás chvíli nechá hledat zámek ukrytý pod zadním světlem a potom vám nabídne střídmý prostůrek na opravdu malé drobnosti. praktické je nepromokavé pouzdro na doklady s upevněním suchými zipy. Balíček s nářadím je ve zvláštním plastovém boxu na levé straně pod podsedlovým plastem.

   Může se zdát, že testovat třináctikoňové stopětadvacítky je pro ostřílené motorkáře bezbřehá nuda a zlo. Znovu a znovu se ale přitom přesvědčuji, že současné technické a technologické možnosti vám dokáží i při tak malém objemu a skromném výkonu zajistit docela dobrou zábavu. Na silnicích svým tempem kolem 90 km/h nazdržujete a ve městě od semaforu ujedete leckterému autu. Naše testované motocykly jsou i při podobných motorech každý zcela jiný. A který by byl nejlepší? Ten s motorem a hmotností Jawy, podvozkem Hondy a přední brzdou Siamota a cenou nejlevnějšího skútri...
   Jawa Dandy 125 je cenově nejdostupnější a vlastně také nejprodávanějším modelem domácího výrobce v ČR, ale na leckterých detailech, jako například na složitě použitelném zámku řízení ukrytém hluboko v přední kapotáži, některých komponentech podvozku anebo elektroinstalace úspory výrobce jsou vidět. Siamoto Geco 125 je zase pro český trh poměrně drahé, což je ve spojení s málo známou značkou zjevnou nevýhodou. Kompromisem může být kvalitní Honda CLR 125 City Fly. Ta navíc bude po dvou letech provozu lépe prodejná, než její dva konkurenti. Nebylo to rozhodování snažší, když jste kdysi stěží a jen přes známosti sehnali v Mototechně jeden jediný typ?