Tak nějak by se dala charakterizovat letitá sága řadových dvoudobých dvouválců Jawa.
Je to příběh, z určitého pohledu hrdinný, o největší slávě českého motocyklu, o úpadku,
smutku a setrvání v původních pozicích až do posledního dechu. Bohužel, použijeme-li
i nadále vojenskou terminologii, čas na čestnou kapitulaci zastaralého motocyklu Jawa
350 již vypršel. Na obzoru je už pouze totální porážka.
Nejnovější model Jawy 350/640 je ve výrobě od roku 1991. Vznikl tehdy designovým
omlazením předchozího typu 639, který ovšem zase vyšel s novou kotoučovou brzdou z řady
638. "Osmička" v roce 1986 přinesla poslední generaci motorů v podvozku ze sedmdesátých
let.
Shrňme si to. Pohonná jednotka slavící letos čtrnácté narozeniny je ve skutečnosti
mnohem starší, neboť se zrodila lehkým přepracováním desítky let prakticky nezměněného
agregátu a již v době svého vzniku se v žádném případě nedala označit za moderní.
Podvozekdodnes používá jako základ rám modelu 634 z roku 1974. Přesto v roce 1991 typ
640 příjemně překvapil potencionální zákazníky líbivým moderním vyhledem.
Co je nového? Chtěli jsme se přesvědčit na vlastní oči, a tak jsme se rozhodli k čerstvému
jádra týnecké produkce, třistapadesátky typu 640 Black Style.
Oproti základnímu modelu byl testovaný exemplář vybaven systémem odděleného mazání
Oilmaster, který zvyšuje pořizovací cenu o 1858 Kč. To letitému motoru dává poněkud
odlišný vzhled při pohledu z levé strany, nicméně motor samotný se v nejmenším nezměnil.
Jedinou podstatnou inovací od roku 1991 je náhrada buzeného alternátoru se zapalováním
s mechanickým dvoupákovým přerušovačm za moderní generátor s permanentními magnety,
kombinovaný s bezdotzkovým elektronickým zapalováním Wape A65. A tak nám stále zůstává
dvoudobý řadový vzduchem chlazený motor o čistém zdvihovém objemu 343,5 ccm s vratným
vyplachováním, rozvodem pístem a vrtáním 58 mm, zdvihem 65 mm, kompresním poměrem 9,8:1
a čtyřikrát valivě uloženým klikovým hřídelem s posunutím ojničních čepů po 180°.
Z této ortodoxní sestavy lze získat nejvyšší výkon 17 kW při 5250 otáčkách a nejvyšší
točivý moment 32 Nm při 4750 1/min. Primární převod je dvojitým řetězem na vícelamelovou
spojku v olejové lázni. Převodovka nadále zůstává pouze čtyřstupňová tříhřídelová s
poloautomatickým vypínáním spojky. Spouštění je i nadále mechanické, karburátor Jikov
je vybaven válcovým soupátkem.
Podvozek se nezměnil vůbec. Základem je dvojitý uzavřený kolébkový rám svařený z ocelových
trubek kulatého průřezu. Stejnou technologií a ze stejného materiálu je vyrobena
kluzně uložená kyvná vidlice vedoucí zadní osmnáctipalcové paprskové kolo. Odpružení je
stále řešeno dvojicí klasických pružících a tlumících jednotek s nastavitelným předpětím
pružin. Přední kolo je zavěšeno v konvenční teleskopické vidlici. Brzdy jsou vpředu
kotoučová s plovoucím kotoučem o průměru 265 mm a pevným dvoupístkovým třenem, vzadu
klasická bubnová o průměru 160 mm s mechanickým ovládáním lankem.
První drobná změna nás očekává na přístrojovém panelu, kde je umístěn nový rychloměr a
otáčkoměr. Také spínací skříňka již není tradiční "bošárna", ale moderní na patentní klíček.
Blikače dostaly hranatý tvar, nicméně se nezbavily pevného uložení na nevzhledných kovových
trubičkách s obnaženým závitem. Za pružně uložené (patřící jinde ke standerdu) musíte
připlatit 548 Kč. Podobné je to s uzávěrem palivové nádrže, který je sice vybaven lepším
těsněním, ale není uzamykatelný. Za tuto funkci si připlatíte 228 Kč. Poslední "inovací" je
menší koncové světlo původně z modelů Dandy zasazené do nevkusné plastové imitace koženky
v původní podsedlové kapotáži. Důvod? Originální svítilny došly...
Prohléďněme si nyní nejpodstatnější odlišnost od základního modelu z roku 1991. Tou je
systém Oilmaster. Nádobka na olej o objemu 1,5 l je umístěna za sedlem v prostoru před
zadní svítilnou, čímž bylo zlikvidováno místo pro uložení náhradní duše. (v souvislosti
s touto skutečností vyvstává otázka opodstatněnosti dalšího vybavování motocyklů hustilkou
pod sedlem.) Olej z nádobky je odtud přiváděn plastovou hadičkou do nálitku levého víka
motoru kryjícího primární převod a spojku. Zde je pod plastovým víčkem umístěno olejové
čerpadlo japonské výroby Mikuni poháněné klikovým hřídelem. Do nálitku také ústí ovládací
lanko spojené přes rozdvojení pod nádrží s ovládacím lankem plynové rukojeti. Tím je
zajištěna regulece dodávaného oleje v závislosti na otáčkách a okamžitém zatížení motoru.
Slabší plastová hadička potom vede olej do trysky v hliníkové přírubě mezi karburátorem
a válci motoru. Zde je mazivo strháváno proudem směsi do klikové skříně.
Spouštění třistapadesátky není třeba podrobně popisovat, protože je v podstatě stejné již
půl století - spolehlivé. I za studena s použitím sytiče, jehož ovládací páčka je přímo
na tělese karburátoru, je tato procedura otázkou nejvýše třetího pokusu. Pokaždé zaujme
přívětivý zvuk dvoukomorových výfuků s absobčními tlumiči hluku, na nimiž může ohrnout nos
jen naprostý odpůrce dvoudobého cyklu.
Technické údaje | |
---|---|
motor | |
typ | dvoudobý vzduchem chlazený |
počet válců, uspořádání | 2 v řadě |
zvihový objem | 343,5 cm3 |
vrtání x zdvih | 58 x 65 mm |
výkon | 17 kW (23 k)/5250 1/min |
točivý moment | 32 Nm/4750 1/min |
kompresní poměr | 9,8 : 1 |
plnění motoru | karburátor Jikov 2928 CE |
mazání | tlakové ztrátové (1:20- 1:165) - Oilmaster |
zapalování | elektronické |
spouštění | mechanické |
převody | |
spojka | vícelamelová v olejové lázni |
převodovka | čtyřstupňová |
sekundární převod | válečkovým řetězem |
podvozek | |
rám | dvojitý uzavřený z ocelových trubek |
přední odpružení | teleskopická vidlice zdvih 150 mm |
zadní odpružení | dvojice tlumících a pružících jednotek s nastavitelným předpětím pružiny, zdvih 80 mm |
přední pneumatika | 3,25 - 18 |
zadní pneumatika | 3,5 - 18 |
přední brzda | 265 mm kotouč s dvoupístkovým třmenem |
zadní brzda | 160 mm bubnová |
rozměry a hmotnosti | |
rozvor | 1370 mm |
výška sedla | 820 mm |
hmotnost bez náplní | 149 kg |
palivová nádrž | 17(2,8) l |
Text: Pavel Suchý Foto: Jan Dvořáček | Supermoto 7/2000 |
|