Za nejhezčí Jawu komunistické éry mnozí považují model Californian. Nyní se objevila její pokračovatelka.

   Ta navazuje na slavný model z přelomu šedesátých a sedmdesátých let a vypadá, že by mohla být přímou konkurencí retro modelů anglických a italských značek. Inspirace v původním „Kalifovi“ je zřejmá na nádrži, sedle nebo předním světle a potvrzuje ji také název modelu. Klasické a velmi povedené linie a novátorská konstrukční řešení tohoto motocyklu si již před čtyřiceti lety oblíbili motorkáři prakticky po celém světě, nevyjímaje severoamerický kontinent nebo Nový Zéland. Proč by tedy nemohla historie ožít a vrátit týnecké továrně věhlas a zvučné jméno?

   Odpověď je jednoduchá a smutná. Tento koncept totiž nevychází z rýsovacích prken posázavské fabriky, ale z počítače italského designéra a motocyklového blogera, Oberdana Bezziho. Ten se proslavil svými skicami, reflektujícími dění v motocyklovém průmyslu. Obsáhlý článek o jeho tvorbě jsme otiskli v ČMN 12/09. Mezi jeho nejnovější práce patří například Bimota DB7 Viamaggio, což by měla být odpověď na konkurenční Ducati Streetfighter v kategorii superbikových naháčů.

   Jawu a vlastně jakoukoliv tuzemskou značku si Bezzi vzal do hledáčku poprvé za svou kariéru a nutno dodat, že se jedná o velmi povedenou práci. Zároveň dokazuje, jaký přehled tento padesátiletý Ital má. Novinku od Jawy totiž „vyzbrojil“ jednoválcovou šestsetšedesátkou Minarelli, tak jak to učinila samotná Jawa u svých nástupců řady 650, které představila během letošní výstavy Motocykl. Jinak je nijak zvlášť nepropagovala a kromě domácích periodik se o nich nikde výrazněji nepsalo.

   Právě jednoválcový motor by byl zřejmě jedinou slabinou (pokud by neselhalo zpracování a konstrukce podvozku), kterou by Jawa oproti konkurenci měla. Pravda, kola Enfieldu také roztáčí jednoválec, ale jeho konstrukce a vzhled je daleko stylovější. Moderní motor Minarelli je ale zase výkonnější, spolehlivý a hlavně dostupný. Aby alespoň trochu připomínal éru vzduchem chlazených motorů, přidal mu Bezzi „pseudožebrování“ na krytu ventilových rozvodů.

   Na zbytku stroje už ale Bezzi naplno přiznal svou vášeň pro klasické motocykly minulého století. Dvě elegantní výfukové koncovky po stranách nebo dvojice zadních tlumičů s červenými pouzdry jsou prostě pastvou pro oči.

   Je velmi pravděpodobné, že tento koncept skončí tam, kde začal – na obrazovkách monitorů. V Jawě totiž myšlenky na obnovení výroby nějakého retro modelu odmítají. Jak nám řekl jeden z jednatelů František Hruška při rozhovoru na konci loňského roku, mají obavy, že by o takový model byl malý zájem a tudíž by se ho nevyplatilo vyrábět. Uvedl také, že oproti představám některých nadšenců, kteří o výrobě retro modelu sní, dnešní Jawa nedisponuje ani formami starších typů, takže by celý případný vývoj a rozběh výroby probíhal de facto odznovu. Na druhou stranu, počty prodaných šestsetpadesátek za loňský rok jdou spíše do desítek než stovek. Doufejme tedy, že tato vize bude týnecké (nebo customizery) alespoň inspirovat.