Už zase jedu na pařezu 
Pionýr. Stroj, na kterém začínala většina Čechů, malá motorka spojená se vzpomínkami na první
lásky a nezávislost na hromadné dopravě. Zná ho každý. Včetně těch, kteří se o motorky nezajímají. Český
ekvivalent italské Vespy se dočkal druhého života. Za půl roku hotový
Bohužel nejde o projekt týnecké Jawy, která dnes spíše přežívá. Vymyslel ho ing. Pavel Brída; majitel opavské firmy Motoscoot, největšího českého dovozce malých motocyklů objemové třídy do 50 ccm. Právě sem patří nový Pionýr, stejně jako předchůdce. Hlavní činností firmy je dovoz mopedů čínské značky TMEC, které se zde prodávají pod jménem Betka. Jde o nejprodávanější malý motocykl v ČR. Právě z něj vychází nový Pionýr. Nápad je geniálně jednoduchý. Stačí se na oba stroje podívat. Betka sice svými tvary připomíná socialistické stroje Babetta, ale při srovnání se starým Pionýrem vyniknou téměř stejné proporce jejich konstrukce. Betka je ideálním polotovarem pro vznik nového Pionýra. Stačí přidělat kapotáž a další doplňky.
Přestože týnecká Jawa projekt nenastartovala, podařilo se ji pro myšlenku získat. Vznikla aliance firem Motoscoot, Jawa a čínské továrny TMEC, kde se nový Pionýr vyrábí. Patriotům může tato informace způsobit menší šok, ale důvody jsou jasné. „Nikdo neumí vyrábět motocykly tak lacino jako Číňané,“ komentuje situaci Brída. V Česku vyráběný Pionýr by byl téměř dvakrát dražší, a tedy neprodejný. Už tak by předpokládaná výše prodeje v ČR jeho vývoj nezaplatila. Proto se novinka poněkud krkolomně jmenuje New Pionýr. Název musí být mezinárodně srozumitelný. Kromě vývozu do evropských zemí se chystá export i do Japonska, několik kusů je již objednáno z USA a prodávat se bude i na Novém Zélandu.
Prototyp byl dokončen během několika týdnů, uvedení do výroby už bylo mnohem náročnější. Nejvíce překážek představovala nutnost vše homologovat podle směrnic EU. Třeba schválit chromovaná zrcátka, která mají stejný tvar jako plastová na Betce, byla nervy drásající komplikace. To je jen jeden z příkladů složitosti homologace. Brída podle svých slov ztratil za onen půlrok vymýšlení, shánění a schvalování několik let života. Nyní má na svůj Pionýr mezinárodní patent a jistotu, že případné plagiáty nezískají osvědčení k provozu na komunikacích. Výsledek byl hotov po půlroce. Veřejnosti se poprvé ukázal v březnu 2006 na výstavě Motocykl a pátého září letošního roku se začal prodávat.
Není Pionýr jako Pionýr
Nové Pionýry jsou dva. Standardní model a limitovaná série, jíž se vyrobí symbolických 555 kusů. To podle typového označení původního Pionýra. Tyto kousky mají tradiční tmavě červený lak v „jawáckém“ odstínu, zdobení zlatými kočárovými linkami a jednosedačku z hnědé koženky. Kapotáž je plastová a linky lepené, ale vypadají dobře a podařilo se i „trefit“ správný odstín červené. Nový majitel ke svému stroji dostane také dvousedadlo, malou dobovou zadní svítilnu, kterou lze snadno vyměnit za homologovaný, ale moderní (a tvarově poněkud nevhodný) zadní světelný panel, a certifikát pravosti, napsaný na jeho jméno. Limitované Pionýry jsou osazeny také třemi štítky s pořadovým číslem ze série. Nejúčinnější ochranou proti plagiátům je však VIN kód, zapsaný v technickém průkazu a vyleptaný na přední vidlici. Originály mají sériová VIN čísla do 555. Celý stroj působí mnohem kvalitněji než levné čínské motorky, prodávané v supermarketech. Továrna TMEC je moderní, používá vyspělé technologie a na kvalitu dohlížejí lidé od Jawy.
Sériový Pionýr může být jasně červený, žlutý, černý nebo lakovaný světle modrozelenou metalízou. Dvousedadlo je zde také v ceně, za malou svítilnu už se musí připlatit. Nejrušivějším prvkem zdařilé repliky je sice do
tvaru kapotáže předního světlometu plynule zakomponovaný, ale hranatý obdélníkovitý tachometr původem z mopedu
Betka. I ten má však své opodstatnění. Tradiční kulatý rychloměr značky PAL by znamenal zvýšení ceny mopedu
asi o pět tisíc a pozdržení jeho výroby kvůli vývoji a schválení až o dva roky. Minimální objednávka by byla
5000 kusů. Další důvod, proč je nový Pionýr s autentickým tachometrem stále utopií. Jak jezdí
Rozdíl je však obrovský. Nový Pionýr pohání licenční čtyřtaktní motor Honda Monkey. Startuje se opět nožní pákou, která jako na starém Pionýru zpočátku trochu překáží řidičům s delšími chodidly. Časem si na ni však zvyknou. Padesátka má výkon tři a půl koně (2,6 kW), což stačí k maximální rychlosti 62 km/h. Podle údajů z webových stránek firmy Motoscoot se umí rozjet až na osmdesátikilometrovou rychlost. Pro zkoušený nezajetý kus by se pokoušení rychlostních rekordů mohlo stát fatální pohromou, ale už tak bylo znát, že mu síla nechybí. Jeho výkony se s původním Pionýrem, který v prudších kopcích zpomaloval na 20 km/h, nedají srovnávat. Motor má příjemně hlubší zvuk, na rozdíl od pištění dnes tak populárních skútrů. Převodovce přibyla čtyřka, jinak je řazení „poskládáno“ stejně jako na starém Pionýru. Jednička se řadí nožní pákou nahoru, pod ní je neutrál (na jehož zařazení nyní upozorňuje kontrolka) a následují další tři stupně. Převodovka řadí hladce a přesně.
Nový Pionýr vůbec působí bytelně. Některé karosářské díly sice úplně nesedí a na několika exemplářích jsou podle odlesků na laku viditelné svary, vše důležité je však fortelné. A hlavně - nový Pionýr již nebude brzdou provozu. Pro závodní účely do něj lze namontovat stejně vypadající motor o objemech 72, 80, 110 a 125 kubických centimetrů. Největší z nich má výkon 12,5 koně. Malá motorka se s ním rozjede údajně na 105 km/h. Na každoročním srazu historických Pionýrů Fichtlmánie, konaném ve Všelibicích v Podještědí, by neměla soupeře. Možná největší slabinou ve srovnání s moderními mopedy a skútry jsou jen bubnové brzdy na obou kolech, od kterých nelze čekat žádné zázraky. Ale brzdí mnohem lépe než ty původní, navíc instalace kotoučů by již na první pohled vypadala nemístně.
Sériová verze se prodává za necelých devětadvacet tisíc, exempláře z limitované série jsou se symbolickou cenou 38 555 Kč skoro o deset tisíc dražší. Jich se za tři týdny od začátku prodeje udalo 67 kusů. Podle prvních zkušeností si nové Pionýry kupují lidé středního věku, většinou ti, kteří mají své vzpomínky na originál. Pro ně je vítanou alternativou k nevýrazným a snadno zaměnitelným moderním malým motorkám. Pionýr si s ničím nespletete. Budí pozornost a ohlédne se za ním skoro každý, krátká projížďka s ním to jen potvrdila. Dříve byl nejdostupnější možností získání nezávislosti, dnes je nejlevnějším způsobem, jak se odlišit od davu. Časy se mění, Pionýr zůstává...
Ve zkratce
+ Klady
Nový Pionýr je zdařilou replikou původního s věrnou vizáží a kvalitním zpracováním. Výkony jsou na úplně jiné úrovni: stroj je srovnatelný s nejrychlejšími mopedy, má kvalitní převodovku a nízkou spotřebu. V současnosti jde o nejlevnější verzi malé motorky, která navazuje na klasiku.
- Zápory
Autentický vzhled kazí některé detaily, napřiklad hranatý tachometr s bílým pozadím. Na některých exemplářích jsou viditelně spoje kapotáže spasovaně z plastu. Motocyklistům s delšími chodidly může překážet startovací páka.
Nenáročný stroj pro všechny
Tak by se dal shrnout úkol, jejž dostal konstruktér Jozef Jozíf v první polovině padesátých let. Tento muž se jako mladý proslavil mimořádně zdařilým návrhem Jawy 100 Robot. Jeho tým s konstruktéry M. Kubíčkem, J. Mrázem, K. Marešem a J. Šťastným vytvořil v roce 1954 zásadní evoluci „robota“, nazvanou Pionýr. Úkol navrhnout lehký, spolehlivý a nenáročný motocykl nejnižší objemové třídy, který se stane dostupným dopravním prostředkem pro nejširší vrstvy, splnili dokonale. Stroj se proslavil pod jménem Pionýr. První prototypy z roku 1954 měly šlapadla, aby mohl být malý stroj klasifikován jako motorové kolo a nebylo k jeho řízení potřeba řidičského průkazu. Ministerstvo dopravy však brzy upravilo předpisy tak, že šlapadla již nebyla vyžadována. Výsledek nazvaný Jawa 550 Pionýr se ukázal v roce 1955. Jeho konstrukce předběhla dobu. Například zadní kolo, uložené ve vlečné kyvné vidlici, odpružené jedinou centrální pružinou, se po mnoha letech objevilo na motocyklech japonské značky Yamaha. Nejtypičtějším rysem nové Jawy 550 byl však tvar, za který si téměř ihned vysloužila výstižnou přezdívku Pařez. Pionýr však nerozšířil výrobní program továrny Jawa z Týnce nad Sázavou. Ústřední orgány spolu s ministerstvem strojírenství rozhodly, že se bude v rámci rovnoměrného rozvoje průmyslu vyrábět v Povážské Bystrici, čímž se postaraly o využití tamní továrny na více než pětadvacet let (za tu dobu se v tehdejším Československu vyrobilo přes 100 tisíc malých motocyklů značky JAWA). V roce 1956 se tam začal vyrábět model Jawa 555 Pionýr a z něj odvození nástupci (05, 20, 21 a 23 Mustang) vydrželi až do roku 1982.